NAD STRÁNKAMI KRONIK UČILIŠTĚ

I. Z minulosti školy

Při poválečné obnově hospodářství a industrializaci oblasti Olomoucka došlo v druhé polovině čtyřicátých let minulého století ke zvýšení významu výchovy nové generace učňovského dorostu v souvislosti s potřebou průmyslu rozšířit počet kvalifikovaných pracovních sil.

Úvodní zápis kroniky odborného učiliště Státních pracovních záloh Olomouc (založena dne 1. 9. 1953) popisuje obtížné začátky výchovy učňů realizované až do r. 1951 v učňovské dílně slévárny a v ostatních provozech Moravských železáren v Olomouci. Podle autentického svědectví kronikáře byla výchova učňů v tehdejších podmínkách „velmi nedokonalá vzhledem k roztříštěnosti pracovišť“ a „středisko pracujícího dorostu nemělo vlastní domov mládeže“.

Ubytování učňovského dorostu bylo provizorně situováno v budově zrušené bohoslovecké fakulty na Univerzitním náměstí v Olomouci. V nedostatečně zařízených a vybavených prostorách bylo ubytováno 170 učňů nejen z Moravských železáren, ale i z dalších olomouckých závodů (ČSAD, Krajská správa spojů). Nízká úroveň hygienických zařízení provizoria a zcela nedostačující zabezpečení jeho provozu zaměstnanci domova (pouze 2 vychovatelé a vedoucí kuchyně, kuchař a skladník v jedné osobě) byly příčinami značných problémů v učňovské výchově, při které posléze museli vypomáhat i studenti z Vysoké školy pedagogické v Olomouci. Ve středisku pracujícího dorostu se tehdy vyučovalo oborům slévač, modelář, zámečník, soustružník, kovář, zápustkář a elektrikář.

Ke zlepšení podmínek a úrovně odborného výcviku i mimoučební výchovy došlo až v roce 1952 po začlenění střediska pracujícího dorostu do systému Státních pracovních záloh a ubytování a stravování učňů v nové budově Domova mládeže na Štursově ulici v Olomouci. Na počátku r. 1953 byla výchova učňů přemístěna do blízkého závodu Továren obráběcích strojů. Ředitelem učiliště č. 3 Státních pracovních záloh se v témže roce stal Adolf Peterka; v novostavbě budovy na Štursově ulici č. 14 byl v té době Domov mládeže, ředitelství učiliště a kanceláře hospodářských pracovníků. Teoretická výuka byla realizována ve školní budově na Kosinově ulici; odborný výcvik učňů probíhal na pracovištích olomouckých závodů.

Ke dni 1. 9. 1957 byl systém Státních pracovních záloh zrušen a ve školním roce 1957/58 byla výchova učňovského dorostu nově reorganizována. V roce 1958 vznikla Učňovská škola č. 2 v Olomouci, Štursova ul. č. 14; jejím ředitelem byl jmenován František Vyvlečka. Škola měla 14 tříd a v její budově byla realizována teoretická výuka i ubytování a stravování učňů. Ve školním roce 1959/60 měla Učňovská škola č. 2 již 20 tříd.

Skladba vyučovaných oborů v UŠ č. 2 v Olomouci se přesunula do oblasti obchodu, služeb a potravinářského průmyslu. Novým ředitelem byl dne 8. 11. 1960 jmenován Adolf Peterka. Ve školním roce 1960/61 byl počet tříd 24 a vyučovány byly obory prodavač potravinářského a smíšeného zboží, holič, krejčí a zahradník. Ve školním roce 1962/63 byly ve škole zřízeny nové učební obory prodavač drogistického zboží (jeden ročník), kuchař-číšník, lučebník tuků a cukrovinkář. Počet tříd se zvýšil na 38 a v dalším průběhu šedesátých let dosahoval v průměru 45 tříd. V téže době se žáci školy úspěšně umístili v soutěžích odborných dovedností ve vyučovaných oborech a pracovali v zájmových kroužcích (pěvecký, recitační, fotokroužek). Kronika školy zaznamenává první úspěchy žáků ve sportovních soutěžích (přední umístění v lehké atletice, branných sportech a lyžování). Na III. celostátní spartakiádě v r. 1965 se žákyně školy zúčastnily cvičení v Praze na Strahově. Učitelky školy Vlasta Roupcová a Věra Bogdanová byly oceněny za zásluhy o spartakiádu jako cvičitelky skladeb učňovského dorostu.

Ve školním roce 1968/69 se stal ředitelem školy Zdeněk Košacký. Škola byla největší svého druhu v Severomoravském kraji. Na počátku sedmdesátých let měla 1350 žáků a 40 učitelů; obvod jejího působení zahrnoval Severomoravský i Jihomoravský kraj. Každoročně školu opouštělo kolem 350 žáků třetích ročníků po složení závěrečných zkoušek.

Od školního roku 1973/74 byl jmenován ředitelem školy Evžen Černý. Ve škole pracovalo celkem 64 zaměstnanců, z toho 49 učitelů. Škola a její pedagogové obdrželi státní rezortní a krajské vyznamenání za zásluhy o Čs. spartakiádu v r. 1975.

Od školního roku 1975/76 byla v budově zřízena Střední škola pro pracující, která poskytovala středoškolské vzdělání s maturitou studujícím při zaměstnání (v následujícím roce měla 83 studujících ve třech třídách). V roce 1978 se ve škole konaly první maturitní zkoušky a v následujícím školním roce maturovalo 19 studujících oboru společné stravování a 49 studujících oboru obchod.

V jubilejním roce 1978 se uskutečnila oslava 20. výročí trvání Učňovské školy v Olomouci, Štursova 14.

V rámci dokončení přeměny školy na komplexní střední odborné učiliště se od 1. 1. 1984 stal jeho provozovatelem podnik Severomoravské pekárny a cukrárny Ostrava-Martinov a jeho zřizovatelem Severomoravský KNV v Ostravě. Dnem 1. 9. 1984 byla zrušena Střední škola pro pracující a studijní obory se staly přímou součástí Středního odborného učiliště Olomouc, Štursova 14. Žáci učiliště absolvovali odborný výcvik na 13 pracovištích. V Domově mládeže v budově učiliště na Štursově ul. bylo ubytováno 80 žáků a na Koželužské ul. 50 žáků. V SOU byly vyučovány obory pekař, cukrář, krejčí, kuchař-číšník, prodavač (potraviny, smíšené zboží, textil, domácí potřeby, zelenina). Personální stav zaměstnanců učiliště: 13 vychovatelů na Domově mládeže, 56 mistrů odborné výchovy, 45 učitelů, 29 nepedagogických zaměstnanců.

Ve školním roce 1985/86 se žáci školy úspěšně umístili na olympiádě odborných znalostí a dovedností žáků středních odborných učilišť. Do 27 zájmových kroužků se zapojilo 383 žáků. Na úseku tělovýchovy a sportu žáci dosáhli nejlepších výsledků v dosavadní historii školy. Na sportovních soutěžích SOU reprezentovala dívčí fotbalová jedenáctka. Učitelka Vlasta Roupcová byla autorkou skladby učňovského dorostu na Čs. spartakiádě 1985.

Ve školním roce 1986/87 byl zřízen v SOU čtyřletý studijní obor „ekonom obchodního provozu“.

Ve školním roce 1988/89 mělo učiliště 1280 žáků (z toho 186 na dálkovém, večerním a externím studiu) a připravovalo žáky pro 37 organizací. 757 žáků SOU pracovalo ve 49 zájmových kroužcích.

V září 1988 se uskutečnily oslavy 30. výročí trvání SOU Olomouc, Štursova 14.

Ve školním roce 1989/90 složilo závěrečné zkoušky 323 žáků učiliště. Slavnostní předání výučních listů se konalo v obřadní síni městské radnice v Olomouci.

V roce 1990 učiliště získalo právní subjektivitu a bylo začleněno do rezortu Ministerstva vnitra.

Dne 30. 6. 1992 byl zrušen Domov mládeže v budově SOU na Štursově ulici.

Po úspěšném umístění v konkurzu byl dnem 1. 7. 1992 do funkce ředitele učiliště jmenován PaedDr. Lothar Steffel.

Ve školním roce 1992/93 SOU připravilo v součinnosti s Úřadem práce v Olomouci dva rekvalifikační kurzy pro pracovníky v oboru pekař a rekvalifikační kurz psaní strojem. Od 1. 3. 1993 učiliště převzalo středisko praktického vyučování oboru dámský krejčí od družstva VKUS ze Štítného ul. v Olomouci a zařídilo v suterénu budovy krejčovské dílny pro odborný výcvik žáků.

Obory vyučované ve školním roce 1993/94: pekař, cukrovinkář, cukrář, krejčí, prodavač, kuchař, číšník, obchodník, obchodní pracovník. V témže roce se uskutečnily odborné exkurze učitelů a zaměstnanců školy do Německa, Rakouska, Belgie a Anglie.

Ve školním roce 1994/95 byly vyučované obory v SOU rozšířeny o obor kadeřník a obor aranžér.

Dne 16. 12. 1994 se poprvé v učilišti konal Den otevřených dveří pro rodiče žáků základních škol a širší veřejnost s prezentací jednotlivých učebních oborů a poskytováním informací o možnostech studia (od té doby škola akci pořádala každoročně). Žáci SOU se úspěšně umístili v celostátním kole soutěže v odborných dovednostech učebního oboru pekař. V lednu 1995 se v Brně konala soutěž Gastrojunior pro mladé odborníky v gastronomii, na které žákyně učiliště Nikola Hanáková získala 1. místo v oboru pekař. V následujícím roce naši žáci z oborů pekař a cukrář v téže soutěži opět získali přední umístění. V soutěži MISS SOU Haná v Litovli získala titul Nora Bělinová, žákyně SOU Olomouc, Štursova 14 (učební obor cukrář). V roce 1996 byli na stáži ve zdejším SOU studenti z Velké Británie. V květnu téhož roku se škola úspěšně zúčastnila mezinárodní výstavy SCHOLA MEA.

Rovněž v roce 1996 se učiliště představilo na výstavě Scholaris´ 96. Žáci školy též zajišťovali stravovací akce na 47. evropské konferenci rektorů vysokých škol konané v Olomouci. V soutěži žáků učebních oborů pekař a cukrář v odborných dovednostech v Pelhřimově v listopadu 1996 obsadili žáci SOU Olomouc, Štursova 14 první tři místa.

Při plošných záplavách v Olomouci na počátku hlavních školních prázdnin v r. 1997 byly suterénní prostory budovy učiliště na Štursově ulici zatopeny povodňovou vodou do výše 110 cm. Předběžný odhad škod způsobených škole povodní byl vyjádřen částkou 3,5 milionu Kč, ale s postupem odstraňování následků havárie skutečný rozsah škod vzrostl více než dvojnásobně. Zaměstnanci školy se zúčastnili vyklízení prostor postižených záplavami, takže následující školní rok 1997/98 mohl být zahájen v řádném termínu bez narušení vyučovacího procesu i přesto, že suterénní podlaží objektu školy bylo po celý další rok vyřazeno z provozu v důsledku probíhajících rozsáhlých stavebních oprav.

Po krátké těžké nemoci dne 28. 8. 1998 zemřel ve věku nedožitých 55 let ředitel učiliště PaedDr. Lothar Steffel; ředitelkou školy po jeho úmrtí byla jmenována dosavadní zástupkyně Mgr. Miloslava Dostálová.

Od 1. 9. 1998 se součástí zdejšího SOU stalo zrušené Odborné učiliště v Tršicích. V souvislosti se sloučením obou škol změnilo učiliště svůj název na „Střední odborné učiliště, Odborné učiliště a Praktická škola Olomouc, Štursova 14“, přičemž OU a PrŠ byly určeny pro žáky s neukončeným základním vzděláním nebo se zvláštní školou.

Dne 10. 12. 1998 se konala oslava 40. výročí založení učiliště (1958-1998).

V obnovené školní stravovně v objektu školy bylo na počátku školního roku 1998/99 zřízeno pracoviště pro odborný výcvik žáků učebního oboru kuchař.

Od 1. 7. 1999 se novým ředitelem školy stal na základě konkurzu Ing. Jiří Kořínek.

Ve školním roce 1999/2000 měla škola 792 žáků ve 37 třídách; pracovalo v ní 78 zaměstnanců (z toho 45 učitelů a 18 mistrů odborné výchovy).

Dne 8. 11. 1999 byl založen „Klub rodičů a přátel SOU,OU a PrŠ, Olomouc, Štursova 14“. Žáci školy pracovali v zájmových kroužcích psaní strojem, střihů, výtvarném, šachovém, aerobiku, konverzace v německém jazyku, fotografickém, dramatickém a výpočetní techniky.

Dnem 1. 4. 2001 převzal objekt, zařízení a vybavení školy do vlastnictví Olomoucký kraj a zároveň se stal jejím zřizovatelem.

V konkurzu na obsazení místa ředitele školy uspěla Mgr. Kateřina Valentová a funkce se ujala dne 1. 7. 2002.

Škola ve škol. roce 2002/03 měla 847 žáků ve 35 třídách a 85 zaměstnanců (75 učitelů a mistrů odborné výchovy a 10 nepedagogických pracovníků).V následujícím školním roce byly vyučovány obory pekař, cukrář, aranžér, kadeřník, krejčí, prodavač, kuchař, číšník, obchodník a šití oděvů; nástavbové studium při zaměstnání „Podnikání v oborech obchodu a služeb“.

Ve školním roce 2004/05 byl nově otevřen obor kuchař-číšník a nebyla otevřena Praktická škola (tříletý obor). Maturitní zkoušku vykonalo 19 studentů, z nichž tři byli přijati ke studiu na vysoké škole. Ve dnech 7. a 8.6.2005 byla škola pořadatelem sportovní akce STŘEDOŠKOLSKÝ PĚTIBOJ v Loučné nad Desnou. Škola se rovněž aktivně podílela na programu LEONARDO DA VINCI a projekt vypracovaný školou pod názvem „Nebojte se vaření, může to být zábava!“ byl hodnocen jako úspěšný. V září a v říjnu r. 2005 byla v Tropea v italské Kalábrii uskutečněna výměnná pracovní stáž žáků školy učebních oborů kuchař a číšník-servírka.

Od 1. 9. 2005 byl změněn název školy na „Střední odborné učiliště obchodu a služeb, Olomouc, Štursova 14“.

Ve školním roce 2005/06 byl změněn název studijního oboru „Podnikání v oboru obchodu a služeb“ na „Podnikání“; současně byla kromě denní opět otevřena i večerní forma studia, přičemž denní nástavbové studium trvá 2 roky a večerní 3 roky. Odborný výcvik žáků školy byl realizován jednak na vlastních pracovištích (školní provozovna a dílny pro učební obory kadeřník, krejčí a šití oděvů), jednak ve Středisku praktického vyučování PRAKTIK, s.r.o. (pro učební obor aranžér) a na smluvních pracovištích pro obory kuchař, číšník, pekař, cukrář a prodavač.

Ve školním roce 2006/07 škola připravila a organizačně zajistila v pořadí již třetí ročník STĚDOŠKOLSKÉHO PĚTIBOJE ve dnech 4. - 6. 6. 2007 v Loučné nad Desnou. Škola také dále pokračovala v úspěšně započaté spolupráci s italskou školou v Tropea. Na jaře 2006 přijeli do Olomouce žáci kalabrijské školy, kteří pracovali v gastronomických provozovnách našeho města.

V příštím školním roce jsme nově navázali spolupráci s litevskou a francouzskou školou a v rámci programu LEONARDO DA VINCI jsme u nás na podzim 2006 přivítali litevské pedagogy a na jaře 2007 studenty oboru kuchař a číšník z francouzského města Vannes. Naši studenti opět absolvovali stáž v Itálii a v prosinci 2006 učitelé naší školy odjeli na stáž do litevské Klaipedy.

Škola se rovněž zapojila do projektu Národního ústavu odborného vzdělávání, který zabezpečoval tvorbu jednotných zadání závěrečných zkoušek. Žáci oborů pekař, krejčí, kadeřník, prodavač a aranžér získali kromě výučního listu také osvědčení o absolvování závěrečné zkoušky v projektu s názvem „Kvalita I“. Do Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů byl školou podán a po úspěšném schválení realizován vlastní projekt s názvem Zlepšení praktického vyučování prostřednictvím e - learningu. Výsledky osmnáctiměsíční usilovné práce mohou najít žáci i učitelé všech našich oborů na adrese http://jaknato.soustursova.cz

Ve školním roce 2007/2008 podobně jako v posledních několika letech se žáci školy pod vedením svých učitelů zapojovali do oblastních nebo celostátních soutěží, jako je např. Gastro Cup a Gastrohradec pro kuchaře, barmanská soutěž Hanácký pohár pro číšníky, Junior aranžér, Kalibr Cup pro kadeřníky nebo celostátní soutěž odborných dovedností oboru krejčí, kde naše žákyně 3. ročníku Pavlicová Iveta a Nguyen Thanh Van obsadily vynikající prvé a druhé místo. Také učitelé matematiky pod vedením Mgr. Válkové se velmi dobře ujali organizace celostátní matematické soutěže. Na tomto místě je vhodné připomenout rovněž nabídku sportovního vyžití žáků, ať už se jedná o lyžařské nebo sportovní kurzy s tak atraktivním programem, jako je horolezectví, paintball, baseball a potápění, nebo různé sportovní kroužky. Vyzdvihnout je třeba výkon chlapců, kteří v loňském roce získali titul mistra celostátní středoškolské futsalové ligy.

V neposlední řadě je zapotřebí se zmínit o několikaleté spolupráci školy s modelingovou agenturou Styl. V rámci jejich charitativních galavečerů S módou a o módě mají možnost předvést své výrobky žákyně oboru krejčí a při závěrečném pohoštění pro sponzory akce se prezentují žáci oborů kuchař a číšník. Od loňského roku se škola také aktivně podílí na organizačním zajištění veletrhu Moderní žena. Na letošní jubilejní desátý ročník připravili žáci oboru aranžér ústřední expozici veletrhu, v kulinářském centru předváděli kuchaři a číšníci netradiční úpravu ryby, silvestrovské pohoštění nebo přípravu vánočního likéru. Na přehlídkovém mole doplňovaly žákyně oboru krejčí svými módními výtvory expozice prestižních olomouckých salónů.

II. Historie školní budovy

Stavební záměr vybudování nové kapacity pro ubytování a stravování učňovského dorostu v Olomouci vznikl na počátku roku 1947 souběžně s výběrem vhodného pozemku pro umístění plánované stavby; vybrána byla volná plocha na pozemcích, k nimž bylo právo vlastnictví původně vloženo v r.1887 do pozemkové knihy pro obec Hodolany. Projektovou dokumentaci připravované stavby Domova mladých v Olomouci – Nových Hodolanech vypracoval architekt Ing. Václav Capoušek z Olomouce. Stavební plány byly s malými změnami dne 24.10.1947 schváleny stavebním oddělením Ústředního národního výboru hlav. města Olomouce. Na svou dobu rozsáhlý pětipodlažní objekt (délka čelní fronty 84,5 m) s dvoupodlažní přístavbou kuchyně a víceúčelového sálu v nádvorním traktu byl postaven v následujících letech ve Štursově ulici v Olomouci a povolení k užívání a obývání novostavby Domova mládeže udělil Jednotný národní výbor Olomouc dne 15.2.1950 za předpokladu dodatečného splnění stanovených podmínek v limitním termínu v r.1951. Reliéfní pískovcová plastika v průčelí nad hlavním vchodem do budovy je dílem olomouckého akademického sochaře Vojtěcha Hořínka. Právo vlastnické na nemovitost (stavební plocha a dům č.p.904 v katastrálním území Olomouc-Hodolany) bylo dne 25.1.1952 vloženo na čsl. stát – Jednotný národní výbor v Olomouci.

Souběžně se vznikem Učňovské školy č.2 v Olomouci, Štursova 14 začal být interiér budovy upravován pro školní výuku učňovské mládeže (školní kronika se zmiňuje, že v r.1960 přeměnou ubytovacích prostor vzniklo sedm nových učeben a současně byla v prostorách kuchyně v suterénu zřízena školní jídelna (dřívějšími stravovacími prostorami byly vestibuly v přízemí). V roce 1963 bylo úpravami 1. poschodí získáno pro školu pět učeben a sborovna, přičemž Domov mládeže byl přemístěn do přízemí. Víceúčelový sál v dvoupodlažním objektu nad školní kuchyní a jídelnou byl přeměněn na tělocvičnu. V rámci úprav budovy pro účely školního vyučování byly v téže době zařizovány kabinety pro učitele jednotlivých předmětů.

V roce 1967 byly nově zřízeny dvě učebny pro techniku administrativy a jedna pro obor kuchař. V následujícím roce byla do 1. poschodí přemístěna ředitelna a kanceláře školy.

V roce 1971 byly v 1. a ve 2. poschodí upraveny výklenky chodeb pro odborné učebny, sbírkové místnosti a žákovskou knihovnu.

Ve školním roce 1977/78 byla rozšířena a upravena zasedací místnost dv.č. 50 v 1. poschodí pro shromažďovací účely. V dalším roce byla v přízemí školní budovy zřízena ordinace zubního lékaře s vchodem z Božetěchovy ulice.

Ve školním roce 1987/88 byla v budově za plného provozu školy realizována generální rekonstrukce elektroinstalace. V r. 1991 byly v celé budově vyměněny vnitřní dveře a okna ve 3. poschodí a vydlážděna část dvora.

Dne 30.6.1992 byl v budově školy zrušen Domov mládeže a jeho dosavadní ubytovací prostory byly přestavěny a upraveny na učebny jazyků, učebny techniky administrativy, kabinety učitelů a šatny tělocvičny.

V roce 1993 byla za provozu školy realizována výměna 124 oken v čelní frontě budovy; nová okna byla vybavena žaluziemi. Současně byla přesunuta aranžovna do 2. poschodí a v přízemí byla zařízena malá tělocvična s videorekordérem pro jazzgymnastiku. Venkovní hřiště na košíkovou bylo vybaveno stojany, pořízen byl telefax a služební osobní automobil.

V roce 1994 byla za provozu uskutečněna generální výměna rozvodů ústředního topení v celé budově. Škola byla rovněž vybavena zabezpečovacím zařízením a dokončeno bylo vybavení budovy úsporným zářivkovým osvětlením.

V červenci a v srpnu r. 1995 byla v celé školní budově uskutečněna modernizace sociálního zařízení.

V jarních měsících r. 1996 byly ve škole rekonstruovány telefonní rozvody a uvedena do provozu nová elektronická telefonní ústředna ALCATEL 4100 se systémovými telefony (4 státní linky a 33 domácích linek). V témže roce byla realizována generální oprava tělocvičny.

Od července r. 1997 až do konce kalendářního roku 1998 ve škole probíhaly opravy po záplavách v interiéru suterénu (ze zavlhlých zdí odstraněna veškerá vnitřní omítka a nahrazena novou sanační omítkou, oprava podlah a obkladů, výměna zničeného zařízení školní stravovny a krejčovských dílen, výměna zničené elektroinstalace a výměna vstupních dveří do budovy).

V roce 1999 bylo opraveno druhé hřiště u školní budovy (odvodnění celé plochy drenážemi a vydláždění zámkovou dlažbou).

V roce 2000 byla provedena výměna sklobetonových tvárnic (luxferů) v obvodovém zdivu školní budovy; dosavadní vyzdívka byla nahrazena 42 plastovými okny se zdvojenými termoskly. Na počátku téhož roku bylo ve výměníkové stanici v suterénu uvedeno do provozu nové zařízení pro ohřev užitkové vody a v přízemí byla vybudována nová učebna pro výuku cizích jazyků vybavená elektronickým audiálním zařízením.

Současně byla v 1. poschodí zřízena druhá učebna výpočetní techniky a v suterénu otevřena nová školní provozovna kadeřnictví a položena nová krytina na střeše nad tělocvičnou.

V červenci a v srpnu r. 2001 byla rekonstruována a modernizována část výměníkové stanice sloužící k vytápění budovy, jelikož stávající výměníky z r. 1985 byly v havarijním stavu; nově instalovány byly dva vertikální výměníky tepla pro celkový maximální výkon výměníkové stanice 910 kW. Zároveň byla dosavadní manuální regulace provozu výměníkové stanice nahrazena elektronickým regulačním systémem.

V srpnu 2002 byla provedena celková oprava střešního pláště a výměna krytiny na celé ploše střechy hlavní budovy školy.

V roce 2003 byla technicky zdokonalena dosavadní telefonní ústředna školy ALCATEL 4100, jejíž kapacita byla rozšířena na současných 44 domácích telefonních linek; provolbou je kterákoliv z nich přímo dosažitelná příchozími hovory z pevných linek a z mobilních telefonů.

V letech 2003-2004 byla v kmenových učebnách školy vyměněna podlahové krytina.

V roce 2005 byla ve 3. poschodí nově zřízena další učebna výpočetní techniky na místě někdejší provizorní chemické laboratoře; tato učebna počítačové grafiky byla vybudována v návaznosti na změnu osnov učebního oboru aranžér. V témže roce byla školní provozovna kadeřnictví v suterénu rozšířena o další prostory. Kuchyň školní stravovny byla vybavena vzduchotechnickým zařízením pro odvádění par a pachů od varných bloků a odtahovými digestořemi s tukovými filtry a s lokálním osvětlením; provoz vzduchotechnické jednotky je plně automatický a je regulován vestavěným mikropočítačem.

V roce 2006 byly ve 2. poschodí zařízeny dílny pro odborný výcvik žáků učebního oboru aranžér.

Škola od r. 2007 disponuje pěti učebnami výpočetní techniky se třemi dataprojektory. V témže roce byla v suterénu realizována částečná sanace zavlhlého zdiva v důsledku povodně v r. 1997 a modernizace osvětlení školních krejčovských dílen; zároveň byly vyměněny opotřebované žaluzie ve všech oknech jižní strany budovy.

III. Vybavení školy

První generace pedagogů, která nastoupila na učitelská místa do Učňovské školy č. 2 v Olomouci, Štursova 14 v době vzniku školy před padesáti lety, záhy dokázala kromě každodenní vzdělávací práce svým zájmem a obětavostí shromáždit sbírky pomůcek pro názornou výuku jednotlivých předmětu ve škole v jejích samotných začátcích i v následujících letech. Mnozí učitelé řadu učebních pomůcek ve svém volném čase iniciativně zhotovili sami. Školní kronika z prvních let školy založené v r. 1958 se o vybavení učebními pomůckami v hodnotě 240 tisíc Kčs jen stručně zmiňuje až v zápisu ze školního roku 1963/64.

Ze sporadických zápisů kroniky o vybavení školy didaktickou technikou se dozvídáme teprve až v pozdější době. V roce 1986 byla ve škole v 1. poschodí vybudována nová učebna výpočetní techniky vybavená počítači IQ 151 a zároveň byli první vyučující proškoleni pro práci na počítačích.

Výrazná modernizace vybavení školy byla zahájena v devadesátých letech a po r. 2000 tento proces pokračoval. V letech 1994-1997 byla učebna výpočetní techniky v 1. poschodí vybavena počítači nové generace, učebny techniky administrativy v přízemí dostaly nové elektronické psací stroje, pro výuku jazyků byly pořízeny radiomagnetofony a pro didaktické účely má škola od té doby videokameru, videorekordéry a televizory se zařízením pro příjem satelitních televizí.

Koncem 90. let byla školní kuchyně a jídelna vybavena programovaným konvektomatem pro přípravu jídel, moderní myčkou nádobí a novým stolováním, krejčovské dílny průmyslovými šicími stroji a žehlící technikou.

V letech 1999-2006 byla ve škole systematicky budována počítačová síť, škola byla napojena na internet, byly pořízeny vlastní webové stránky školy s informacemi o možnostech studia, pro vyučující zaveden počítačový program BAKALÁŘ usnadňující evidenci žáků a jejich prospěchu v jednotlivých předmětech.

Všechny učebny byly ve škole vybaveny novým moderním školním nábytkem (lavice, žákovské židle, učitelské stolky). K přelomovému okamžiku došlo v r. 2005 – ve všech učebnách školy dosloužily klasické dřevěné černé školní tabule a současně byly nahrazeny bílými magnetickými tabulemi, na které se píše barevnými fixy, jež po mnoha letech vystřídaly školní křídu...

Menu almanachu:
jmenný rejstřík A - F
jmenný rejstřík G - M
jmenný rejstřík N - T
jmenný rejstřík U - Z
výpis podle školního roku
vyhledávání osob

nad stránkami kronik učiliště